Od té doby, co valná většina bytů přešla do osobního vlastnictví, se objevila i společenství vlastníků bytových jednotek, známá také pod zkratkou SVJ. Jejími členy jsou jednotliví majitelé, přičemž bývá zvykem, že předsedou je právě jeden z nich. A má to i svůj dobrý důvod – tito lidé se většinou znají, a navíc mají k onomu domu vztah, takže je jasné, že pro něj chtějí to nejlepší. Avšak ačkoliv je to ve většině případů pravda, faktem je, že to rozhodně není jediná možnost.
V zákoně je totiž dáno, že předsedu SVJ může dělat v podstatě kdokoliv, kdo splňuje potřebné kvalifikace – a vlastnictví bytu v daném domě mezi ně nepatří. Je tak možnost, že se najme externí předseda SVJ, člověk, který tuto funkci bude zastávat za úplatu. Jistě, může se to zdát zvláštní, avšak má to bezesporu své výhody.
Jednou z nich je nestrannost. Jakkoliv se lidé v daném domě mezi sebou často dobře znají, nemusí to nutně znamenat, že mezi nimi panují dobré vztahy. V mnoha případech je tomu dokonce naopak – mezi dvěma vlastníky mohou být neshody, a to z nejrůznějších důvodů, od malicherných až po skutečně vážné. V takovém případě mohou nařknout předsedu, že straní tomu druhému. Pokud se však bude jednat o cizího člověka, nic takového nehrozí.
Faktem také je, že to často není populární funkce, kterou by chtěl někdo dělat. Nejenže je to velká zodpovědnost, ale také jde o poměrně nevděčnou pozici. Děláte ji ve svém volném čase, avšak ať se budete snažit sebevíc, vždy se najde někdo, komu vaše rozhodnutí nebudou po chuti a nebude se zdráhat vám to dát najevo.
Na druhou stranu je pravda, že externí předseda nebude až tak angažovaný. Pro něj se jedná pouze o práci, za kterou je placený. Rozhodně tedy nelze počítat s tím, že bude řešit problémy, případně se angažovat tak, jako by byl jeden z obyvatel. O finančních nákladech nemluvě. Záleží pak na konkrétním SVJ, zda se jim to vyplatí.
